Vzpomínka na Josefa Seidela

Vzpomínka na Josefa Seidela

autor: Jan Vaněček (5.1.2016)

V  měsíci říjnu minulého roku  uplynulo  osmdesát let od úmrtí  Josefa Seidela,   zakladatele sociální demokracie  na Českokrumlovsku.  Členy  se zde stali Češi i Němci. Josef Seidel se nebál  veřejně vystupovat na různých shromážděních  za práva   dělníků a drobných živnostníků, hájit jejich zájmy. Byl váženou osobou, dobrý řečník,  zvali ho všude tam, kde bylo zapotřebí dodat akci vážnosti a prestiž. V roce 1893 kandidoval společně s několika dalšími českými kandidáty v obecních volbách. Na volební schůzi, která se konala v hospodě Na tavírně, přednesl projev, v němž se pokusil objasnit příčiny špatného postavení drobných živnostníků  a snažil se pro svůj program získat také i podobně strádající rolníky.  

Angažoval se rovněž v socialisticky orientovaných spolcích, z nichž první dělnický vzdělávací spolek byl v Českém Krumlově založen v květnu 1892. O rok později vznikl známý  sociálně demokratický spolek s názvem Budoucnost. Třetím byl spolek Svépomoc, pro který se Seidel snažil získat podporu z peněžních přebytků městské spořitelny. Když bylo zapotřebí dodat spolku důvěru, byl Josef Seidel zvolen do čela.

Narodil se 2. října 1859 v dnešní České Kamenici. Pocházel z chudé německé rodiny, žijící v oblasti Sudet, nedaleko Děčína. Vyučil se fotografem a po vyučení sbíral zkušenosti jako fotografický pomocník v mnoha ateliérech téměř po celém Rakousku-Uhersku. Roku 1888 se stal vedoucím fotografem ateliéru „Gotthard Zimmer“ v Českém Krumlově, který po Zimmerově smrti vedla vdova Karolína. Roku 1890 ho  od ní odkoupil.   Kromě  hlavní činnosti, jež byla portrétní fotografie, se začal věnovat fotografování Českého Krumlova a dalších měst a vesnic v širokém okolí. Fotil  také Šumavu a Novohradské hory. Jeho práce  vynikaly velmi vysokou kvalitou. Snaha zachycovat krajinu ve všech ročních obdobích jej vedla k používání bicyklu a lyží. Patřil  v kraji  k průkopníkům cyklistiky a lyžování.

Při fotografické činnosti  neustále experimentoval, nikdy neustrnul.  Už na počátku dvacátého století vytvářel panoramatické snímky,  od roku 1910 tvořil technikou autochromu  barevné fotografie a   vydával je spolu s dalšími na pohlednicích.

Mám osobní vzpomínku na jeho tvorbu. V roce 1984 jsem byl redakcí okresních novin Jiskra vyzván, abych napsal fejeton na téma Podzim. Psát o tom, že na podzim padá listí ze stromů,  i jak děti ve škole pak ty listy   při kreslení  vodovkami malují, mi přišlo poněkud fádní. To mě nelákalo.   Ale napadlo mne, že na podzim bývají  z Kletě dobře vidět Alpy. Pátral jsem a dozvěděl se, že existuje  fotografie z roku 1932, kterou vytvořil Josef Seidel. Navštívil jsem proto jeho syna Františka a zeptal se, zda je to pravda, a pokud ano, jestli by  by mi ji půjčil ke zveřejnění v novinách.   Udělal to velmi ochotně a ještě mi prozradil, že otec prý chodil na Kleť po tři roky vždy na podzim, vyčkával,  až bylo  takové příznivé počasí a hlavně viditelnost,    aby mohl stisknout spoušť svého aparátu a  Alpy vyfotit v plné kráse. O tom jsem pak ten fejeton napsal. Byl dokladem lidské trpělivosti při hledání a nalézání krás přírody a jejich ztvárnění.   Takovým fotografem pan Josef Seidel byl.

Co dodat na závěr? Po celý život zůstal   přesvědčeným sociálním demokratem. Byl dokonce označen za prvního dělnického vůdce na Českokrumlovsku. Zemřel 21. října 1935 v Českém Krumlově, kde je na místním hřbitově pochován v rodinného hrobu. Bylo mu 76 let. Na náhrobek nechala jeho žena Elizabeth, povoláním učitelka, vytesat nápis:  Zde leží fotograf Šumavy.  Po jeho smrti převzal fotoateliér v Linecké ulici  syn František Seidel (1908 - 1997) a bydlel tam. Nyní je v tomto domě muzeum, které nese název Seidel.