MO ČSSD Větřní
Předseda MO
Členové zastupitelstva obce Větřní za ČSSD pro období 2014 - 2018:
![By Jitka Erbenová (cheva) (Own work) [CC BY-SA 3.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0)], via Wikimedia Commons; https://commons.wikimedia.org/wiki/File%3AV%C4%9Bt%C5%99n%C3%AD%2C_pap%C3%ADrny_01.jpg](https://746bfbb713.cbaul-cdnwnd.com/eb0d292100d5c8546d1c433d514385ed/200000080-4558d46522/vetrni1.jpg)
Jozová Marie Bc. ČSSD
Krák Antonín Mgr. Bc. ČSSD, starosta obce,
člen rady obce
Pospíšil Jiří Mgr. (do 8/2015) ČSSD,
předseda finančního výboru
Jiří Kamiš (od 8/2015) ČSSD,
předseda finanšního výboru
Studený František ČSSD
Tomka Bohuš ČSSD,
člen rady obce
Historie obce Větřní
První písemná zmínka o obci Větřní je z roku 1347. Obec Větřní slučuje ve svých dnešních hranicích několik místních částí, bývalých osad či obcí - Dobrné, Hašlovice, Lužnou, Nahořany, Němče, Zátoň a Zátoňské Dvory. Uvedené vesnice včetně Větřní původně náležely k několika různým hospodářsky správním celkům.
Dobrné, Hašlovice, Lužná a Zátoň tvořily spolu s Bohdalovicemi jižní výspu majetku benediktinského kláštera v Ostrově (poblíž Prahy u Davle na soutoku Vltavy se Sázavou). S jejich názvy se poprvé setkáváme v listině z roku 1310, v níž papež Klement V. potvrzuje ostrovskému klášteru držbu všeho jeho nemovitého majetku a privilegia.
Druhá nejstarší informace, vztahující se k těmto vsím, je obsažena v urbáři (soupisu poddaných a jejich povinností) ostrovského kláštera z roku 1390. Písemně doložená existence Zátoně je snad ještě staršího data. Předpokládá se, že mezi lety 1037-1055 (kdy vládl v Čechách), daroval kníže Břetislav I. klášteru v Ostrově určité statky, mimo jiné také "lesnaté území řečené Zátoň s kaplí sv. Jana Křtitele a se vším příslušenstvím".
Nahořany a Zátoňské Dvory patřily v roce 1410 k majetku premonstrátského kláštera na Strahově. První písemné zprávy o těchto dvou vesnicích jsou o něco starší, Nahořany se připomínají k roku 1379, Zátoňské Dvory 1376.
Němče bylo zřejmě původně samostatným vladyckým sídlem, první písemná zmínka je z roku 1293.
Nejstarší doklad o existenci Větřní z roku 1347 je spojen, jako ostatně celé starší větřínské dějiny, se jménem Višně z Větřní. Dne 7. září 1347 dal Petr z Rožmberka svému komořímu Višňovi do dědičného nájmu dvůr Větřní. V této době nebyl větřínský statek ještě plnoprávně v majetku Višňů, kteří se podle něho začali psát z Větřní. Do jejich svobodného dědičného držení se dostal až 10.1edna 1368, což potvrzuje listina vydaná téhož dne čtyřmi rožmberskými bratry, která darování rozšiřuje o mlýn Pečka. U Petra Višně z Větřní se poprvé setkáváme s erbem tohoto rodu, jehož podoba je uchována na Petrově pečeti. Rodový znak Višňů z Větřní měl na štítě tři poloobruče v horní části a tři poloobruče v dolní části, nad přilbicí jako klenot soudek.
Historie Ve druhé polovině 14. a téměř po celé 15. století zastávali členové rodu Višňů nejvyšší úřady ve službách Rožmberků. V 16. století se jejich hospodářská situace zhoršovala, klesal i mocenský vliv. Jan Višně z Větřní, poslední známý člen rodu, prodává r. 1603 Větřní, Metlín, Kaliště a Němče městu Český Krumlov a po bitvě na Bílé hoře odchází do ciziny, kde jeho stopa mizí, patrně do Saska. V polovině 18. století patřily Větřní a Němče ke statku města Českého Krumlova.
Založení papírny velmi výrazně ovlivnilo růst počtu obyvatelstva v obci. Od roku 1880 do roku 1910 se počet zvýšil z 231 na 1005 lidí, v roce 1930 bylo v obci hlášeno 1697 obyvatel. Po první světové válce se hospodářské poměry ve státě stabilizovaly a poválečná Spirova papírna se stala velkým podnikem s více než tisíci zaměstnanci.
V dalších obdobích, díky soustředěné výstavbě vícepodlažních bytových domů, získává obec zčásti městský charakter. Dnes se počet obyvatel žijících ve Větřní pohybuje okolo 3800 lidí. Stejně jako v uplynulých více než sto letech dominuje v obci mezi hospodářskými subjekty současná papírenská akciová společnost.
Všem, kdo zavítají do Větřní, ať již za povinnostmi či oddechem, přejeme úspěšné dny, pohodu klimatu i ducha a věříme, že zdejší pobyt bude inspirací k návratům do našeho kraje i v letech příštích.
ZDROJ: Historie obce Větřní. Obec Větřní - oficiální stránky [online]. Na Žofíně 191, 382 11 Větřní: Obecní úřad Větřní, - [cit. 2015-07-05]. Dostupné z: https://www.obecvetrni.cz/index.php?page=historie
ZDROJ fotografie: By Jitka Erbenová (cheva) (Own work) [CC BY-SA 3.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0)], via Wikimedia Commons; https://commons.wikimedia.org/wiki/File%3AV%C4%9Bt%C5%99n%C3%AD%2C_pap%C3%ADrny_01.jpg
__________________
Kandidátní listina 2014 do zastupitelstva obce:
1)
Mgr. Bc. Antonín Krák 48 starosta obce
Němče
člen České strany sociálně demokratické
2)
Bohuš Tomka 65 policista na penzi
Větřní
bez politické příslušnosti
3)
Bc. Marie Jozová 63 ekonomka
Větřní
člen České strany sociálně demokratické
4)
František Studený 74 důchodce
Větřní
bez politické příslušnosti
5)
Mgr. Jiří Pospíšil 53 pedagogický pracovník
Větřní
člen České strany sociálně demokratické
6)
Jiří Kamiš 67 podnikatel
Větřní
bez politické příslušnosti
7)
Olga Seiwaldová 32 státní zaměstnanec
Větřní
bez politické příslušnosti
8)
Karel Osvald 41 živnostník
Větřní
bez politické příslušnosti
9)
Josef Pirný 61 technik
Větřní
bez politické příslušnosti
10)
Šimon Kalianko 35 montážní dělník
Němče
bez politické příslušnosti
11)
Růžena Gondeková 56 sociální pracovnice-pečovatelka
Němče
bez politické příslušnosti
12)
Zdeněk Zenkl 62 technik
Větřní
bez politické příslušnosti
13)
Vladislava Dubová 51 referentka
Větřní
člen České strany sociálně demokratické
14)
Alena Uldrichová 50 podnikatelka
Němče
člen České strany sociálně demokratické
15)
Bc. Tomáš Kotous 29 státní zaměstnanec
Větřní
bez politické příslušnosti
16)
Zoltán Nogrády 43 zásobovač
Větřní
bez politické příslušnosti
17)
Jarmila Mittaschová 58 personalistka
Větřní
bez politické příslušnosti